Lea čielggas ahte nugo eará álbmogat, eamiálbmogat galget maiddái beassat mearridit ja ráđđet ieža iežaset áššiid. Dasa lassin seammaláhkai go eará servodagat, sii dárbbašit buorre ráđđema. Okta vuđoleamoš čielggademiin eamiálbmogiid buorre ráđđenvuogádagain ja prinsihpain lea Harvard universitehta prošeakta Amerihká indiánaid ekonomalaš ovdáneami birra mii álggahuvvui 1980-logu loahpas. Guovddáš dutkangažaldat lei gávdnat sivaid daidda stuorra erohusaide ekonomalaš ovdáneamis mat ledje iešguđet indiánačearddaid gaskkas. Dutkanbohtosat ledje hui miellagiddevaččat. Stuoramus sivva erohusaide ekonomalaš ja eará ovdáneami gaskkas ii lean luondduresurssat dahje daid váilun. Stuoramus sivva ii lean maid skuvlejumi váilun dahje kapitála vailun, vaikko dát ledje mearkkašahtti dahkkit. Stuoramus sivat ledje politihkalaččat – bealit, mat guske ráđđema oliid, eandalitge ráđđenásahusaid struktuvrra, válddi ja kvalitehta.

Golbma dahki ovdáneami ollašuvvamis ledje erenoamáš dehálačča:
•    geavatlaš iešmearrideapmi (duođalaš mearridanváldi),
•    beaktilis, doaibmi ráđđenásahusat (ásahuslaš biras mii movttiidahttá olbmuid investeret áiggi, ideaid, energiija ja ruđa álbmoga boahtteáigái),
•    kultuvrralaš oktiiheiven (oktiiheivvolašvuohta ráđđenásahusaid ja álbmoga kultuvrra gaskkas).

Guokte eará mearkkašahtti dahki leigga strategalaš orientašuvdna (máhttu jurddašit, plánet ja doaibmat nu ahte dat dorjot guhkesáigge višuvnna álbmoga boahtteáigges) ja jođiheapmi (olmmošjoavku gii systemáhtalaččat bargá álbmoga intreassaid ja beroštumiid ovdii ja nákce geasuhit maid earáid searvat dan bargui iežas beroštumiid ovddideami sadjái).

Duohtavuohta lea ahte eanaš otnábeaivve eamiálbmogiin eai leat iešráđđejeaddji dahje autonomalaš. Sin doaibmaváldi lea sakka ráddjejuvvon áššiin, mat gusket sin eallima ja boahtteáiggi. Sii gal jođihit ja ollašuhttit muhtin báikkálaš prográmmaid, muhto dáid prográmmaid leat dábálaččat earát plánen ja mearridan. Duohtavuođas eamiálbmogiid ásahusat leat máŋgii stáhta hálddašanorgánaid joatkagat, mat leat sorjevaččat stáhta ruhtadeamis ja muhtumin maiddái sorjevaččat earáid lobis bargat áššiin maid dat háliidit bargat. Dákkár dilis iešráđđen ii leat olus eambbo go iešhálddašeami.

Lea čielggas ahte albma ja ávkkálaš iešráđđen gáibida eambbo go dan. Sámiid ja eará eamiálbmogiid hástalus lea gáhttet sin kultuvrraid, hukset doaibmi ekonomiijaid, beaktilit hálddašit eatnamiid, resurssaid ja iešguđet sosiála prográmmaid, hukset servodagaid mat doibmet. Dát visot gáibida albma ja duođalaš doaibmaválddi. Doaibmaváldi ii leat goit okto doarvái. Váldi lea álo rabas boasttogeavaheapmái. Dan dihtii dárbbašuvvojit beaktilis ja kultuvrralaččat heivvolaš njuolggadusat mat dahket vejolažžan áššiid ollašuhttima ja mat seammás suodjalit servodagaid válddi boasttogeavaheamis.

Iešráđđema stuorámus hástalus dasto lea: geavahit válddi beaktilit ja ovddasvástáduslaččat ja jođihit álbmoga viggamušaid hukset oktasaš boahtteáiggi. Buorre jođiheapmi gáibida máhtu ja duođalaš dáhtu hukset, ovddidit ja ollašuhttit beaktilis ráđđenásahusaid. Jođiheaddjit galget nákcet ovddidit olles servodaga, eai dušše dihto ovttaskas ovdduid dahje joavkkuid beroštumiid. Dálá dilis jođiheapmi máŋga eamiálbmotservodagas ii leat olus eambbo go gilvaleapmi válddis: ovttaskas olbmot ja joavkkut gilvalit gaskaneaset válddis ja dan lasiheamis. Muhtimin áidna ulbmil lea sihkkarastit dan, ahte gilvaleaddji joavku dollojuvvo eret válddis nu ollu go vejolaš. Iešmearrideami ollašuhttin goit gáibida jođiheami ja jođiheaddjiid geain lea čielga, oppalaš govva ja áddejupmi servodaga dárbbuin ja gáibádusain boahtteáiggi huksema ektui. Jođiheaddjiin galget leat maiddái návccat ráhkadit doaibmaplánaid maid ollašuhttin leat buohkaid beroštumiid mielde. Dasa lassin beaktilis jođiheapmi dábálaččat gáibida válddi juohkima báikkálaš dássái.

Go eamiálbmogat geahččalit lávket otná iešhálddašeamis albma iešráđđema guvlui, sii galget vuosttažettiin vuojulduvvat muhtin guovddáš doaimmaide mat ásahit vuođu iešmearrideaddji servodaga huksemii. Čuovvovaččas bohtet ovdan muhtin guovddáš doaibmabijut, mat gáibidit maiddái stáhtaid aktiivvalaš doarjaga.

Doaibmaválddi viiddideapmi. Buot servodagain iešmearrideami váldogažaldat guoská doaibmaválddi: mii lea iešráđđema viidodat? Ráđđenásahus doaibmaválddi haga ii leat olus mange veara, danne go das ii leat mihkkige maid ráđđet. Eamiálbmogiid bargu lea viiddidit doaibmaválddi sidjiide dehálaš áššiid badjel. Okta vuohki lea ráđđádallamiid ja gearregiid bokte. Nubbi vuohki lea gávdnat vugiid  hukset dálá doaibmaválddi ala omd. ráhkademiin oppalut vuogádagaid dálá ovttaskas prográmmaid sadjái. Goalmmát lea “dušše álggahit” vuohki – nappo dan sadjái ahte vuordit eiseválddiid lobi, álbmot geavahišgoahtá doaibmaválddi dihto suorggis mii guoská sidjiide muhto mii leamaš earáid mearridan- ja doaibmaválddi vuolde. Njealját vuohki lea gávdnat vugiid juohkit doaibmaválddi earáiguin, dego lea dálá dilli Finnmárkku opmodagain.

Dohkálaš ja searalaš ráđđenásahusaid huksen. Dása gullá vuođđonjuolggadusaid hábmen ja ásaheapmi. Njuolggadusat galget vástidit gažaldahkii “mii lea ásahusaid struktuvra ja gii bargá maid iešguđet ásahusas?” Ráđđenásahusaid struktuvra ja doaibmavuogit galget leat čielga, čađačuovgi, stáđis, systemáhtalaččat ja áddehahtti buohkaide. Eahpečielga ja stáđismeahttun njuolggadusat dagahit eahpeluohttámuša. Njuolggadusat nappo eai galgga rievdat juohke have go ođđa stivra válljejuvvo ja dat eai galgga leat sorjevaččat politihkas.

Ovddasvástádusgeatnegasvuođa viiddideapmi. Ovddasvástádusgeatnegasvuohta lea guovddáš oassi ráđđemis: sii geat ráđđejit galget leat ovddasvástádusas doaimmaideasetguin. Gažaldat lea, geasa sii leat ovddasvástádusas ja mo? Lea čielggas ahte ásahusat leat ovddasvástádusas ruhtadeaddjiide dan ektui, mo ruđat geavahuvvojit. Muhto seamma dehálaččat dat galget leat ovddasvástádusas iežas álbmogii, iige dušše ruhtageavaheami ektui, muhto buot mearrádusaid ektui. Dát sisttisdoallá rabas ja albma diehtojuohkima, gulahallama ja gulasguddama mearrádusaid birra eandalitge ja vuosttažetttiin iežas álbmoga ektui.

(Dát  lea golmmaoasat čálusráidu iešmearrideami ollašuhttimis mii almmustuvvá Ávviris. Dát nubbi oassi lea 16.01.09 aviissas.)