Koronavirus pandemia lea šluvgán olles máilmmi. Korona boađusin maiddái máilmmi ekonomiija lea vearrát roasmmehuvvan. Pandemia olmmolaš gillámuš lea leamaš meariheapmi ja máŋggadásat. Sosiála ja ekonomalaš eahpedásseárvosašvuohta lea šaddan čiekŋaleappon sihke báikkálaččat ja máilmmeviidosaččat.
Nuppi dáfus lea leamaš maiddái hui movttiidahtti oaidnit mo pandemia lea buktán oidnosii ođđalágan empatiija, fuolaleami, árkkálmastima ja olbmuid gaskasaš oktavuođa. Nubbi positiivvalaš olli lea globála čitnanuoskkideami unnon. Máŋgasat leat dál jearragoahtán ahte sáhttágo koronapandemia veahkehit duostut dálkkádátrievdadeami.
Dása eai dieđusge leat oktageardánis vástádusat. Kriisa ii okto dáhkit maidige ja mii berrejit atnit mielas ahte korporašuvnnat leat jo plánegoahtán mo sáhttá ruđalaččat ávkkástallat kriissas ja ealáskahttinviggamušain. Numo muhtumat leat fuomašuhttán, ráđđehusat servet dáidda plánaide jos servodat ii bágge bargat nuppeláhkai. Mis leage dál erenoamáš liiba gáibidit ahte ráđđehusat bidjet sosiála ja dálkkádat vuoiggalašvuođa máilmmi ealáskahttinviggamušaid váimmožii.
Mii dáhpáhuvvá čuovvovaš mánuid áigge sáhttá mannat guovtti guvlui. Okta vejolašvuohta lea ahte ráđđehusat geavahit kriissa čuohppat ain lasi almmolaš bálvalusain ja doaimmain, numo dat leat ovdalge dahkan eará kriissaid oktavuođas. Naomi Klein gohčoda dan šohka oahppun (shock doctrine) – ođđaliberála márkanođastusat, mat mearkkašit sierraárvosašvuođa lassaneami, riggáid rigguma, birasstándarddaid heajudeami ja lasi doarjagiid fossiilaboaldamušindustriijai.[1]
Muhto lea maiddái nubbi vejolašvuohta; huksegoahtit dakkár servodaga ja ekonomiija maid mii háliidit. Dat goit gáibida radikála ekonomalaš ja politihkalaš nuppástusaid máilmmeviidosaččat. Dálkkádatrievdama ii sáhte čoavdit status quo dahje ráđđejeaddji paradigma siste, numo Klein muittuha, danin go dat lea status quo boađus. Mii dárbbašuvvo su mielas lea “managed degrowth.”[2]
Mii leat dál dego bákteravddas ja galgat mearridit háliiditgo nuppebeallái, gos lea ollu potentiála álgit ollu álggos dahje bargat nuppeláhkai. Nubbi bealli ii leat menddo guhkkin muhto mii sáhttit váldit fárrui dušše muhtin áššiid ovddeš eallimis. Maid mii háliidit váldit nuppebeallái?
Máŋgasat leat jo geahččaladdamin mo hukset molssaevttolaš ekonomiijaid lonohallama, vuostevurrosašvuođa, láhi ja ráhkisvuođa ala.
Lean čállán láhi logihkas oassin eamiálbmogiid máilmmeáddejumi ja láhi ekonomiijas leat máŋgasat čállán ja hállan.[3] Eamiálbmogiid eallinfilosofiija vuođđun lea váldit dušše dan maid dárbbaša. Dát láhka lea sihkkarastán dássedeattu ja buresbirgejumi luondduin, eatnamiin ja ja daid láhiiguin.
Dál lea goit šaddan dárbu guorahallat dárbbu ođđasit.
Otná servodagas mas badjelmearastallan, golahus- ja skievttidankultuvra ja hyperindividualisma leat guovddážis, mii leat oahppan ahte min dárbbut leat nohkameahttumat. Mii “dárbbašit” ođđa gápmagiid ilosmahttit iežamet, mii “dárbbašit” ođđa fievrru beassat meahccái, mii “dárbbašit” luomu nuppe beal máilmmi. Mii leat oahppan vanahit njuolggadusa “váldit dušše dan maid dárbbašat” nu guhkás go deaivá leat ain dárbu.
Dál go eallit dálkkádatrievdama ja korona duppálkriissa áiggiid, mii galgat rievdadit árbevirolaš lága nu ahte šaddá: mii váldit (oastit, skáhppot) dušše dan, man haga eat birge.
[1] Girjjis The Shock Doctrine: The Rise of Disaster Capitalism, (2007).
[2] Jos geasnu leat evttohusat mo dán jorgalit sámás de áinnas háliidan gullat. Girjjis This Changes Everything. Capitalism vs The Climate, (2014).
[3] Omd. https://en.wikipedia.org/wiki/Gift_economy, http://gift-economy.com/the-gift-nurturance/