Ilbmán Ávviris 8.3.2026
Viimmat čájálmas lesbaráhkisvuođas sámegillii. Giitosat Beaivvážii Gavdnjejuvvon- čájálmasas.
Finaimet geahččamin čájálmasa olles bearrašiin Roavvenjárggas, gos sále lei measta dievva geahččiid. Ledje sihke ollu Roavvenjárgga sámit ja eará báikkálaš olbmot. Buohkat geaiguin háleštin maŋŋá, sihke sámit ja suopmelaččat, liikojedje čájálmassii. Váhkar jearai bottus «Mo sii leat nu čeahpit neaktit?»
Čájálmasas lei ollu masa liikot: áigeguovdilis muhto seammás tabu ášši sámeservodagas – nissoniid gaskasaš ráhkisvuohta ja dasa laktašuvvi čuolmmat, doaladumit ja hástalusat. Čeahpes neavttárat, dehálaš ja seammás suohtas muitalus, buorre musihkka ja dánsun. Juoigangilvu dahje riidu váhnenguoktá gaskkas luođi hámis. Lei somá maid beassat gaskkohagaid čaimmihit dáža rivgu, gii hálai fuones sámegiela ja iskkai garrasit oahppat lasi ja áddet sámeservodaga diliid. Son lei stereotiippalaš rivgu, gii lei boahtán Guovdageidnui čáppa luonddu hervvošit, ja geaid birra sámit liikojit dávjá spivkkastallat. Suomabeale sápmelažžan lei dieđusge vehá láittas gullat dárogiela sámeteáhteris, muhto tekstemii lei álki dorvvastit dalle go ii ádden visot.
Suohttasa lassin man nu sivas dáža rivgu maid vehá vuorjjai mu ja danin jurddašin maŋŋá mo son čájálmas livččii leamaš earálágan, jos Elle ráhkisvuohta livččiige leamaš sámenisu. Smiehttagohten iešguđet molssaeavttuid; jos sámenisu geasa Elle ráhkásmuvai livččii leamaš eret Kárášjogas, Mátta-Sámis, dahje Suoma bealde – dahje jos dat beanta livččii leamaš muhtin jábálaš Guovdageainnu boazosoga nieida. Dát várra livččii leamaš buot gelddoleamos! Mo son dalle livčče iešguđet sogat meannudan ja birgehallan gaskaneaset báikkálaččat? Livččiigoson jábálaš boazosoga nieida báhcán ealu ja árbbi haga? Mu miellagovahusstohkosat čájehit, ahte lea sadji ráhkadit eanet go ovtta čájálmasa dán fáttás.
Rievtti mielde dál vuorddán Beaivváš-čájálmasa das, mo lea eallit sámeservodagas goalmmát sohkabeallin; dakkárin gii ii leat nisson- iige almmáiolmmoš. Dahje dákkár sápmelažžan, gii lea molson iežas sohkabeali. Mo Sápmi váldá dákkár olbmuid vuostá? Mii leat nu darvánan jurddašeapmái dušše guovtti sohkabealis. Čájálmasasge lei hui mihtilmas sohkabealle guovttijuohku. Liikká mis leat iežamet sogain ja bearrašiin olbmot, geat leat duostan čuovvut iežaset bálgáid das, maid dovdet iežaset leat sohkabeali ektui. Beroškeahttá das, ahte maiddái min giella caggá máŋggabealat jurddašeami – ieš sátni «sohkabealli» čujuha dasa, ahte leat dušše guokte beali.
Illudan mo Beaivváš lea jo guhká ofelastán sámeservodaga váttis ja tabu áššiin, nu mo dál Gavdnjejuvvon-čájálmasain. Illudin vel eanet go lohken Ávviris man bures čájálmasa vuosttašeahket váldojuvvui vuostá Čoarvemáddagis Guovdageainnus. Mis leat váttis áššit, muhto áigi lea láddan daid loktet albmosii, maiddái teáhterlávddi ala. Illudan maid Anne Biret Anti áigumušain čállit eanet ja vuorddán beassat oaidnit su čuovvovaš čájálmasa.
Gávccat beaivi njukčamánus lea álbmogiidgaskasaš nissoniidbeaivi, man ávvudit nissonolbmuid rahčamušaid gudnin ovttaveardásašvuođa ja friddjavuođa ovdii. Riikkaidgaskasaš nissonbeaivi lokte guovddášservodaga áššiid oidnosii, nugo sohkabeliid dásseárvu, riegádahttinvuoigatvuođat, ja veahkaváldi ja illasteapmi nissonolbmuid ja mánáid vuostá. Dáid áššiid beale lea maiddái min Beaivváš-teáhter čuollan ja dáinna lágiin leamaš njunnošis nanosmahttimin servodahkamet. Nissonat eai dárbbaš liđiid nissonbeaivve, baicce olles servodaga searvat bargui ovttaveardásašvuođa ja friddjavuođa ovddas – masa gullá maiddái almmáiolbmuid friddjavuohta patriarkála gáržžes árvvuin ja vuordámušain.