Diibmá miessemánus lei sáhka máilmmeviidosaš genadutkanprošeavtta Genographic Project áigumušain čoaggigoahtit maiddái sámiid genaid kártet olmmošgotti historjjá ja čielggadit gos iešguđet álbmogat bohtet (geahča Genadutkan, sámit ja eará eamiálbmogat.) Dál Norggas Røros vuovdeeaiggádiid searvi lea addán cealkámuša lullisápmelaččaid vuoigatvuođaid birra, mas sii maiddái dadje ahte muhtin lullisápmelaš bearraša genaid galgá iskat ja čielggadit leatgo sii oppanassiige sápmelaččat (gč. omd. Ávvir 10.3.09). Dákkár čuoččuhusaide lea álki čáibmat iige váldit daid duođas. Muhto dego Ávvira oaivečálus deattuha, dákkár ovdagáttuid ferte váldit duođas ja digaštallat daid almmolaččat.

Lea dehálaš ahte sihke sámi politihkkárat ja dutkit guorahallet dákkár ovdagáttuid vai mis leat buoret návccat ja reaiddut duostut daid. Maid dákkár doaladumit muitalit otná dáža servodagas ja dáža-sámi gaskavuođain? Mii lea dákkár oainnuid duohken – ballu, gáđašvuohta, vášši vai diehtemeahttunvuohta? Vai jáhkketgo (muhtin) dážat ain ahte sápmelaččat galget leat dihtoláhkai (oktageardán ja duihmi) vai lea “albma” sápmelaš? Manne oainnut “albma” sápmelašvuođas ellet ain nu nannosit? Dát leat muhtin gažaldagat maid dán oktavuođas galggašii guorahallat sihke dieđalaččat ja politihkalaččat.

Røros vuovdeeaiggádiid searvvi čuoččuhusaid galgá váldit hui duođas maiddái daid sivaid geažil maid eamiálbmogat eará guovlluin máilmmis leat buktán ovdan ja vuostálastán genadutkama: Eamiálbmogat leat buktán ovdan ahte genadutkama ja -kártema politihkalaš boađusin sáhttá leat “dieđalaš” čuoččuhusat ahte eamiálbmogat eai leatge eamiálbmogat iežaset guovlluin. Diibmá go Sámis lei sáhka Genographic Project áigumušain, muhtin olbmot dalle maid boagustedje ja lohke ahte genadutkamušas ii leat miige ballamuš. Vaikko Røros vuovdeeaiggádiid searvi fárga gesii cealkámusas eret ja áiggui čállit ođđa cealkámusa, dat čájeha ahte fuolla man eará eamiálbmogat leat guhká buktán ovdan guoská maiddái sámiid.