Nubbi jahki jo almma oktasaš álbmotbeaivve doaluid, goit dáppe Roavvenjárggas. Diibmá leimmet sihkkarat ahte dán jagi gal beassat jo fas čoahkkanit. Muhto dán jagi galgat vuot duhtat ruoktodoaluide. Dat dieđusge láve leat maid suohtas, vierru man min dálus álggaheimmet Torontos gos eai lean eará sámit geaiguin ávvudit. Dál álgovahkus jo plániimet prográmma ja menu, masa lea gullan luomelákcagáhkku dan rájes go leat máhccan deike (masá) Sápmái. Ja heŋgiimet ja stelliimet sámeleavggaid.

Álbmotbeaivve áigge láven smiehtadit sámeservodaga oppalaččat; gos mii leat, masa leat ollen ja gosa leat jođus. Maŋimuš moadde vahku lean ollu jurddašan guovtti áiddo almmustuvvan dokumentárafilmma seksuála illásteami birra sámeservodagas. Man duostilat dát sámenissonat leat go nie rahpasit muitalit iežas seavdnjadamos, váttáseamos, persovnnalaš vásáhusain ja gillámušain. Dán álbmotbeaivve háliidan vuollegasvuođain gudnejahttit sin. Lean nu giitevaš ja rámis dis, Ida Kristin Labba Persson, Marion Anne Knutsen ja Sunná Nousuniemi. Dii lehket min rášes servodaga nana boahtteáigi. Dii lehket duostan bargat dan mas nu máŋgasat leat šaddan jávohuvvat iešguđet sivaid geažil – dávjá bearraša, soga ja servodaga jávohuhttima dihtii. Smiehtan ahte jos livččen ieš vásihan seksuála illásteami, livččengo duostan almmolaččat dan birra muitalit. Sunná, Ida Kristin ja Marion Anne, dii lehket min #árgabeaisáŋgárat geaid mii eat berre vajálduhttit. Gudni, rápmi ja stuorra giitosat didjiide. 

Numo ieža dadjabehket medias, háliideiddet muitalit dáid mearihis losses vásáhusaid birra botkendihtii jávohisvuođa. Ja danin vai min sámeservodat gieđahallágoađášii ja hállagoađášii siskkáldas servodatváttisvuođaid birra. Lea nu mearihis dehálaš deadduhit justá dan – ahte sáhka lea siskkáldas servodatváttisvuođaid birra, ii ovttatolbmo gillámušain dahje váivves vásáhusain. Go jearahallen badjel 70 eamiálbmotnissona Kanadas, Ruonáeatnamis ja Sámis iežan girjái iešmearrideamis ja sohkabealleveahkaválddis, buohkat oaivvildedje ahte seksuála ja fysalaš veahkaválddi eastadeapmi berre leat čavga oassin servodaga iešmearridanviggamušaid. Ahte veahkaváldi lea maiddái eamiálbmogiid gaskkas servodatváttisvuohta, ja dat galgá leat juohke áššelisttus álo go lea sáhka álbmoga iešmearrideamis. Ahte jos mii eat váldde dáid siskkáldas servodatváttisvuođaid duođas, de mii eat ovdan servodaga dásis eatge sáhte maid ollášuhttit ja ovddidit iešmearrideami. Ahte álbmoga iešmearrideapmi álgá ovttatolbmo iešmearrideamis ja gorutlaš suverenitehtas ja guoskatmeahttunvuođas. Juohkelágan veahkaváldi caggá min servodatlaš ovdaneami. Sisabahkkemat min eatnamiidda eai leat min áidna váttisvuohta. Mii galgat váldit ovttatolbmuid vásihan gorutlaš “sisabahkkemiid” seamma duođas. Juohke. Áidna. Háve. 

Mii leat lávken muhtin muddui ovddosguvlui dan rájes go jearahallen sámenissoniid logi jagi dassái. Dalle buohkat dadje ahte eandalitge seksuála veahkaváldi lea menddo stuorra tabu ain sámeservodagas, ja olbmuid geat geahččalit hállat dan birra, jaskkodahttit vájot. Dalle maiddái min politihkalaš ásahusat eai lean váldán dán servodatváttisvuođa iežaset áššelistuide. Dilli lea rievdan dán dilis logi jagi dassái, muhto mis lea ain guhkes mátki dán bálgá alde. Ovttatolbmot numo Marion Anne, Sunná ja Ida Kristin, leat bokten jávohisvuođa ja Norgga ja Ruoŧa sámedikkit leat váldigoahtán ášši duođas. Dan in leat goit vel oaidnán, ahte ásahusat gieđahalasivčče veahkaválddi sámi iešmearridanáššin, dahje ovttas iešmearridanságain. Dát lávki lea áin válddekeahttá min servodagas. 

Norgga sámediggi atná ášši servodatváttisvuohtan, muhto dorvvásta dáža servodaga bolesvuogádahkii, mainna lea ovttasbargagoahtán veahkaválddi eastademiin. Dát spiehkkasa muhtin eamiálbmogiid doaibmavugiin, geat atnet bolesiid oassin dan viidát váttisvuođa ja veahkaválddi. Mis váilot statistihkat dánge suorggis, muhto numo Ida Kristin Labba Perssona vásáhus čájeha, bolesat dávjá heitet dutkamis veagalváldinášši go eai leat doarvái duođaštusat dahje eará sivaid geažil. Miehtá máilmmi boles lea beakkán das, ahte sii juogo eai váldde duođas, eai beroš oppa gullatge nissoniid váidágiid, vel unnit bargagoahtit daiguin. Dahje vel vearrái, leat ieža oasálaččat dahje sivalaččat illástemiide. Livččii dehálaš ságastallat almmolaččat sámeservodagas earret eará das, ahte leago váldoservodaga bolesvuogádat rivttes dahje buoremus ovttasbargoguoibmi. In oaivvil ahte ii leat dehálaš váidit buot illástemiid. Dat lea. Muhto dat ii álo buvttet bohtosiid maid mii sávvat. Ieš in jáhke ahte boleslágádus sáhttá jávistit veahkaválddi sámeservodagas, muhto gulašin dán áššis hui mielas sin oaiviliid, geat leat ieža vásihan veahkaválddi ja bargan bolesiiguin. Seammas vuorddán ahte juohke áidna boles váldá duođas juohke áidna váidaga, mii guoská veahkaválddi, ja čájeha dan almmolaččat servodagas. Lea čielggas, ahte bolesa doaimmain lea váikkuhus dasa, mo mii oaidnit dán servodatváttisvuođa. 

Mii leat váldán lávkkiid rivttes guvlui, muhto mii eat leat vel albmaláhkai ságastallagoahtán servodagasteamet dan, ahte maid mii galgat dasto bargat diliin, go mii gullat ahte giinu lea illástuvvon. Go giinu muitala midjiide, ahte son lea veagalváldon. Go mii gullat dákkár dáhpáhusain, ohpit ja ohpit. Mun jáhkan dát lea dat deháleamos ja seammas váttáseamos bargu sámeservodaga ovddideami ektui. Ja dasa eai leat gal vel ollugat searvan. 

Gieskat vádjolan dovddus eamiálbmotčálli Lee Maracle, gii lei mu bargoskibir Toronto universitehtas, lei dan oaivilis ahte mii berrejit hukset iežamet vuogádagaid duostut dáid hástalusaid iežamet servodagain. Su mielas lei dušši vuordit maidige olggobeal bolesiin dahje oppalohkái olggobeal ásahusain. Háleštin suinna dán áššis oktii, go háliidin gullat su jurdagiid das, maid mii bargat dilis gos mii diehtit ahte muhtin almmáiolmmoš iežamet servodagas seksuálalaččat heađuštan dahje veagálváldán nissona dahje nissoniid. Son ii eahpidan ollenge dadjat ahte min servodagat eai sáhte vuođđuduvvat šláddariidda. Su mielas nissonat, geat leat vásihan seksuála veahkaválddi dahje heađušteami, galget muitalit almmolaččat iežamet servodaga siste ahte mii lea dáhpáhuvvan ja gii lei vearrodahkki. Dalle easkka mii sáhttit gieđahallagoahtit ja bargagoahtit juoidá áššiin oktasaččat, numo čájehit almmolaš doarjaga veahkaválddi oaffarii. Jurddašin dalle ja ain jurddašan ahte dat lea oalle garra gáibádus daidda geat leat illástuvvon, go váldá vuhtii mo almmolašvuohta dávjá gaiko ja sivaha oaffariid ain lasi (“livččet galgan,” “manne it,” “in jáhke,” “ii son gal leat diekkár olmmoš” – sáhtát ieš joatkit listtu). 

Diibmá geassejorggáldat áigge mii čoahkkaneimmet Heastanjárgii siidaskuvlii ja dát lei okta fáddá min ságastallamiin. Maid. Mii. Galgat. Bargat. Eat mii buvttehan vel olus gosage, muhto álggaheimmet goit. Mun muitalin munno Lee Maracle ságastallamis. Hálaimet das, man dehálaš lea váldit veahkaválddi eastadeami oassin skuvlla oahppopláinaid ja oahpahit mánáid dáin áššiin. Muhtumat lohke, ahte sis livččii beroštupmi háleštit das almmolaččat ovdamearkka dihtii podcastaid bokte, muhto eai dieđe mo. Sii váillahedje rávvagiid mo dáid áššiid birra ságastit. Hálaimet maiddái eahpeformála fierpmádagaid birra, mas olbmot váruhit (eandaliige) nissonolbmuid dihto almmáiolbmuin, geat leat gullon illástan earáid. Giinu muitalii, ahte muhtumat eai leat ožžon váldoservodaga iige sámeservodaga ásahusain veahki, man sii livčče dárbbašan. Suomabeal olbmuin ii leat nu álki fidnet veahki SÁNÁGis, vaikko galggašii leat buot sámiid ásahus. Muhtumiin fas ledje vásáhusat Davvi-Amerihká buoridan- dahje healing-rieggáin. Smiehtaimet mo daid sáhtášii álggahit Sámis, ja mo sáhtášeimmet ásahit vuogádaga, mii veahkehivččii oaffariid earret eará váidit bolesii. 

Dál leat golbma roahkkadis sámenissona, Ida Kristin Labba Persson, Marion Anne Knutsen ja Sunná Nousuniemi, dahkan dan maid Lee Maracle ávžžuhii: muitalit iežaset vásihan seksuála veahkaválddis almmolašvuođas. Sii leat muitalan, makkár čiekŋalis háviid illásteapmi ja veagalváldin lea gaikkodan sidjiide. Háviid mat eai buoril savvo. Sii leat dan duostan dahkat beroškeahttá servodaga garra doaladumiin ja vejolaš reakšuvnnain. Dál ii leat doarvái giitit, rámidit ja gudnejahttit sin. Dál lea min vuorru bargat áššiin. Dat lea unnimus maid mii sáhttit ja berret dahkat.